|
|
Testování vybraných metod ke zpřesnění stratigrafie králodvorského souvrství
Bartošová, Jarmila ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Frýda, Jiří (oponent)
Modelová studie o možnostech zpřesnění stratigrafie králodvorského souvrství byla provedena na vrtném jádru z lokality Ořech. Jako kontrolní profil byl využit přirozený odkryv na lokalitě Levín. Oba profily byly detailně sedimentologicky zdokumentovány. Pro přesnější popis a určení hornin bylo použito mikroskopického studia výbrusů. Pro detailní stratigrafickou analýzu byla použita chemostratigrafická metoda, založená na měření poměru těžkého a lehkého izotopu 13 C/ 12 C (?13C) a měření obsahu celkového organického uhlíku TOC, a dále bylo použito měření magnetické susceptibility hornin. Pro měření magnetické susceptibility horniny byly vzorky odebrány v?kroku 0,5 m. Měření poměrů uhlíku a TOC bylo provedeno v?nenavětralých 80 m mocnosti vrtného jádra Ořech po 2 m. Výsledky chemostratigrafického měření ukázala, že lokalita Ořech zastupuje spodní a střední část králodvorského souvrství a že celá studovaná mocnost (80 m) spadá do jedné pozitivní výchylky ?13C. Tato výchylka je interpretována jako svrchnokatianská. Tento fakt dokládá, že sedimentace králodvorského souvrství probíhala velmi rychle. Identifikace a interpretace výchylky umožňují přesnou korelaci vrstevního sledu králodvorského souvrství s?ostatními oblastmi . Detailní stratigrafické rozdělení souvrství v?regionálním měřítku je založeno na...
|
|
| |
|
|
Chemostratigrafie holešických vrstev mostecké pánve (miocén)
Müllerová, Eliška ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Nejnovější geochemické a sedimentologické studie libkovických vrstev mostecké pánve prokázaly existenci záznamu sedimentární cyklicity řízené změnou orbitálních parametrů Země a tvarem její oběžné dráhy. Hlavním cílem této práce bylo ověřit hypotézu, zda existuje podobný cyklický záznam i v podloží libkovických vrstev, tj. ve stropu holešických vrstev, kde se vyskytují jezerní sedimenty menšího plošného rozsahu, tzv. břešťanské jíly. Základem diplomové práce proto byla geochemická analýza koncentrace vybraných prvků pomocí mobilního XRF přístroje aplikované na vrtná jádra z mostecké pánve ve stratigrafickém úseku definovaném stropem uhelné sloje a bází libkovických vrstev. Rovněž byl proveden litologický popis vrtů a sedimentárních mikrotextur vybraných vzorků jílů. Dále byla provedena mineralogická analýza pomocí metody rentgenové difrakce. Při analýze se osvědčil mobilní XRF přístroj, a to především pro analýzu těžších prvků Fe a Sr, méně již pro lehčí prvky K a Ti. Přesto se podařilo analyzované sedimenty zařadit do již publikovaného chemostratigrafického schématu sedimentů mostecké pánve a potvrdit tak jeho platnost. Ve všech čtyřech studovaných vrtech se podařilo identifikovat vrstvu břešťanských jílů na základě odlišného složení jílových minerálů. Detailním geochemickým měřením s krokem po...
|
|
|
Testování vybraných metod ke zpřesnění stratigrafie králodvorského souvrství
Bartošová, Jarmila ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Frýda, Jiří (oponent)
Modelová studie o možnostech zpřesnění stratigrafie králodvorského souvrství byla provedena na vrtném jádru z lokality Ořech. Jako kontrolní profil byl využit přirozený odkryv na lokalitě Levín. Oba profily byly detailně sedimentologicky zdokumentovány. Pro přesnější popis a určení hornin bylo použito mikroskopického studia výbrusů. Pro detailní stratigrafickou analýzu byla použita chemostratigrafická metoda, založená na měření poměru těžkého a lehkého izotopu 13 C/ 12 C (?13C) a měření obsahu celkového organického uhlíku TOC, a dále bylo použito měření magnetické susceptibility hornin. Pro měření magnetické susceptibility horniny byly vzorky odebrány v?kroku 0,5 m. Měření poměrů uhlíku a TOC bylo provedeno v?nenavětralých 80 m mocnosti vrtného jádra Ořech po 2 m. Výsledky chemostratigrafického měření ukázala, že lokalita Ořech zastupuje spodní a střední část králodvorského souvrství a že celá studovaná mocnost (80 m) spadá do jedné pozitivní výchylky ?13C. Tato výchylka je interpretována jako svrchnokatianská. Tento fakt dokládá, že sedimentace králodvorského souvrství probíhala velmi rychle. Identifikace a interpretace výchylky umožňují přesnou korelaci vrstevního sledu králodvorského souvrství s?ostatními oblastmi . Detailní stratigrafické rozdělení souvrství v?regionálním měřítku je založeno na...
|
host ::
RSS.